Žena
v Černém od spisovatelky Susan Hillové. Na knížku jsem se opravdu hodně
těšila. Zvláště, po shlédnutí snímku s Danielem
Radcliffem v hlavní roli. Nebýt právě filmu, o knize bych se s největší
pravděpodobností ani nedozvěděla.
Čekala
jsem temnou atmosféru, a potřebu otáčet stránku za stránkou až po tu poslední.
Nicméně, nebylo tomu tak. Tím nechci samozřejmě tvrdit, že kniha byla špatná,
to rozhodně ne. Jen mi nějakou dobu trvalo zvyknout si na spisovatelčin styl
psaní a na mizivý výskyt přímé řeči.
Ano,
příběh je sice vyprávěn ICH formou, ovšem, dialogy se zde objevují výjimečně.
Hlavní hrdina Atrhur Kipps čtenářům pomocí svých myšlenek líčí, co vidí, cítí,
co se mu honí hlavou. Jinak jsou tu uvozovky opravdovou vzácností.
Co
se mi na knize naopak líbilo, bylo to, jak se autorka dokáže vcítit do
strastiplné situace. Umí popsat úzkost Arthura opravdu velkoryse. A také si
vybrala skvělé období, ve kterém se její román odehrává. Stará Anglie, chladná
rána, plná deště. To samé platí o popisu okolí. Jak se mlha plíživě snáší k zemi,
jak se tam a támhle cosi šustlo.
Příběh
samotný je také velice originální. Kdo je vůbec ta tajemná Žena v Černém, o
které je celé tohle vyprávění? I přes to jsem si jistá, že do knihy bych se znovu
nepustila.
Zase
tak moc mě nenadchla, ale rozhodla jsem se dát paní spisovatelce ještě šanci.
Půjčila jsem si z knihovny Paní De
Winterová, a doufám, že Susan Hillová dokáže vytěžit z příběhu více.




Žádné komentáře:
Okomentovat