Rok vydání: 2013 (originál v roce 2009)
Český název: (Ne)obyčejný kluk
Originální název: Wonder
Krátký popis děje: Auggie se narodil se zdeformovaným obličejem. V deseti letech nastupuje na státní školu, aby se dostal mezi kolektiv. A to pro něho vůbec nebude snadné.
Malý August, kterému nikdo neřekne jinak než Auggie, se narodil s vrozenou vadou. Vypadá jinak než ostatní. Oči má sesazené v místě tváří, uši jako zaťaté pěstičky a operovaná ústa díky odštěpu. Prošel sedmnácti plastickými operacemi a to je mu teprve deset let. Jinak je to obyčejný chlapec. Hraje si, zlobí, vymýšlí skopičiny. Jeho nejlepšími přáteli jsou jeho maminka, tatínek, patnáctiletá sestra Olivia a psí fenka Daisy. Je to šťastný hoch a nic mu nechybí. A pak jeho rodiče napadne přihlásit ho po čtyřech rocích domácího studia na státní školu.
Pro Auggieho je tento velký krok nemálo obtížný. Spolužáci se mu posmívají, díky jeho tváři. Vyhýbají se mu a špitají si za jeho zády. August je ale statečný a nakonec všem ukáže, že na vzhledu nezáleží. Jen na tom, co je v člověku. Jaký je lidský charakter.
Knihu jsem měla přečtenou za pár hodin. Dojala mě a chytla za srdce. Klidně se i přiznám, že mi ukápla slza. Některé pasáže byly velmi náročné na přečtení, hrály na emoce. Jinde zase vysvitlo sluníčko. Hlavního hrdinu jsem si oblíbila a po celou dobu čtení jsem se zamýšlela nad tím, jak je v dnešní době svět zhrzeným místem. Na někoho se podíváme, a odsoudíme ho předem, aniž bychom ho doopravdy poznali.
Znelíbí se nám například jen proto, že má v nose piearcing anebo tetování na paži. Proč to děláme? Hrozná lidská vlastnost. Přitom stačí tak málo. Představit si sebe samotného v kůži toho druhého. Proč nenahlédneme pod slupku? Co se v jedinci skrývá. Na světě by pak bylo o tolik krásněji. Je to jako u knih. Přeci jsou tuny nepěkných obálek. Ale obsah? Hřejivý, kouzelný a náš nový nejlepší kamarád. A přesně o tom vypráví (Ne)obyčejný kluk.
Příběh je psán ich-formou. Kromě Auggieho se role vypravěče ujímají i další postavy přicházejíc s ním do styku. Jeho sestra Via, kamarádi Jack Will a Charlotte, přítel jeho sestry Justin a také její kamarádka Miranda, jež se s Auggiem znala odmalička. Všichni říkají něco o sobě, proč jsou takoví a makoví, a svěřují se jaké to bylo, když prvně spatřili Augusta.
Rodinka Pullmanových si mě získala. měla jsem pochopení pro každého. I pro Olivii, která se cítila odstrkovaná. Její nemocný bratr byl vždy v popředí, zahrnován pozorností a ona jen postávala vzadu a čekala, kdy si někdo všimne i ji. Vše je krásně vysvětleno, popsáno. Pohlazení po duši. Zprvu tedy čtenář trpí spolu s hlavním hrdinou a kroutí hlavou nad degenerací lidského myšlení, ovšem to se zlepší.
Doporučuji. Tuhle knihu by si měl přečíst každý. Ať je vám deset, dvacet, třicet a více... věřte, že (Ne)obyčejný kluk je počtení pro všechny. Kéž by kniha otevřela oči více lidem. Moc bych si to přála. Ani nevíte jak. Děkuji paní autorce.
Žádné komentáře:
Okomentovat