Rok vydání: 2016 u nás, originál 2010
Originální název: Will Grayson, Will Grayson
Krátký popis děje: Co se stane, když se jednoho večera uprostřed Chicaga potkají dva chlapci jménem Will Grayson?
Ano, to jsem já. Ta bláznivá fanynka pana Johna Greena. A tak mi samozřejmě nemohlo uniknout, že téměř po šesti letech, se k nám konečně v českém překladu dostává jeho další dílo. Nicméně, tentokrát se o psaní podělil se svým dlouholetým kamarádem, a také skvělým spisovatelem Davidem Levithanem. Ten napsal například román Den co den (INFO) či young adult příběh Líbali jsme se (INFO). Měla jsem velká očekávání, jako ostatně pokaždé, když se pustím do další Greenovky. Jenomže, ta laťka, kterou si autor posadil při psaní Hvězd nám nepřály, ukotvila příliš vysoko.
Nuže, Will Grayson, Will Grayson. Dělí se na kapitoly. Ten Will, který má za kamaráda Drobka, toho se ujal John Green. Toho druhého, jež žije jen se starostlivou maminkou David Levithan. Příběh opět mírně odbočuje, od takové té typické literatury pro mládež, kde se do sebe dva bezhlavě zamilují a po překonání několika překážek skončí spolu. Tady je to celé trošku složitější, komplikovanější a k zamyšlení. Ten první Will, působí na čtenáře velmi uhlazeně. Nicméně, to může být i stylem, jakým je jeho příběh psán. Nechybí Greenův laskavý humor a citlivé vyprávění. Tento Will je velmi zmatený ve svých pocitech. Je mu sice už osmnáct, ale pořád neví, co má se sebou do budoucna dělat. Ne, že by si s tím snad musel dělat starosti. Jeho rodiče, mu život nalajnovali až po skončení studií na vysoké škole. A také se mu líbí spolužačka Jane. Víceméně, jako puberťák nijak zvlášť nevyniká. V patách mu neustále pochoduje jeho dobrácký přítel Drobek. Což je přezdívka, pro urostlého chlapce, s tendencí se pořád do někoho zamilovávat a střídat vztahy jako ponožky. Tihle dva kluci se kamarádi už roky, ale právě v tomto příběhu nastane zkrat, kdy si dají ve svém přátelství pauzu. To, když na scénu dorazí ten druhý Will Grayson.
Náhody neexistují, a všechno má svůj důvod. A tak něco svede oba Graysony dohromady. David Levithan dokázal nemožné. Ačkoli kapitoly pana Greena byly dobré, ty od pana Levithana doslova výborné. Hltala jsem slovo za slovem. Hlášky se tu střídají o sto šest. Celé je to takové daleko uvolněnější, otevřenější. I dá se říci bližší čtenářům, jelikož například mluva hlavních představitelů (slangové výrazy, či vyjadřování), seděly daleko lépe. Co mi trochu vadilo, tak fakt, že každá věta, každé jméno začínaly malým písmenem. Ovšem, to mohlo být známkou Willovi roztržitosti, jeho zmatku v hlavě. Příběh ojedinělý, a nic podobného tu ještě nebylo. Postavy mají každá svůj charakter. Drobek, například je milovníkem muzikálů. A jeden takový, má v tomto vyprávění velkou roli.
U čtení se člověk nejednou zamyslí. Ze stránek číší energie, ale i smutek, radost a nejistota. Willové mají ve finále velké štěstí, že na sebe na jednom takovém imaginárním rozcestí narazí. Oba jsou totiž ztracení. Hlavně tedy sami v sobě. No, a navzájem si jsou takovou šipkou, jakým směrem se vydat. Zklamaná jsem nebyla. Rozhodně se ke knize plánuji, ještě někdy vrátit.
Žádné komentáře:
Okomentovat