Poslední píseň - RECENZE

Autor: Nicholas Sparks
Rok vydání: 2010, ve spojených státech 2009
Originální název: The Last Song
Krátký popis děje: Sedmnáctiletá Ronnie je nucena spolu se svým mladším sourozencem strávit letní prázdniny u svého otce, se kterým se jejich matka před několika roky rozvedla. Na konci léta bude hlavní hrdinka o dost dospělejší, také smutnější.. a možná i trochu zamilovaná.


Nicholas Sparks patří k mým oblíbeným autorům svého žánru. Tím mám na mysli především romantické příběhy. Hlavní hrdinkou je rozverná puberťačka, která se poměrně často zaplétá do problémů. Její matka ji z nich pak musí vysekávat. Ronnie je naprosto otrávená představou, že má celé prázdniny strávit u svého otce. U muže, který opustil její matku.

Příběh mi od vyprávění doslova sedl. Pan autor jednoduše umí. Umí se převtělovat a přeplouvat napříč generacemi. Abych tohle tvrzení trošičku objasnila; nedělá mu problém hovořit jako dospělý člověk, rozbouřený puberťák ani jako osmiletý kluk. Nejspíš povinnost každého dobrého spisovatele. Ne všem autorům to ale dokážu takhle baštit.

Co mi drobet vadilo, tak vyprávění z pohledu třetí osoby. To mi k příběhu tak nějak nesedlo. Působilo by daleko více reálně, kdyby se tu vyskytla ich-forma. A možná trochu méně těch dlouhých popisů a více přímé řeči. Jinak nemám nic co bych vytkla. Nechybí sentiment, ani klišé. To je tu ale podané ve snesitelném množství.Coby celek je Poslední píseň moc krásná letní romantika. Jak už název napovídá, nechybí tu hudba. Ronnie se od odchodu rodičů do sebe uzavřela. S tatínkem sdíleli společnou vášeň. Hraní na klavír. Ona odmítala k hudbě se vrátit. Ale seznámí se s Willem. Je k němu zprvu odtažitá, ale zjistí, jak moc jsou si podobní a chlapec ji ve spoustě věcech otevře oči.

Ačkoliv pan Sparks píše především romantiku, tady se to kříží s dramatem. A právě zrovna poslední píseň je jedním z příběhů, kdy se mu věnuje trošku více. Hlavně v druhé polovině knihy. Neřešíme tu lásku mezi Ronnie a Willem, ale vztah s otcem. Otevíráme pandořiny skříňky a zjišťujeme věci, které nás šokují. A poté, po dočtení jakési uvědomění, že bychom si měli vážit každého nového rána, do kterého se probudíme. Příběh byl i zfilmovaný. A pokud jde o můj názor, tak velice dobře. Rozhodně doporučuji.