Rok vydání: 2014, originál 1982
Originální název: Different Seasons
Krátký popis děje: Čtveřice chlapců se vydává na dobrodružnou výpravu. Po jejím konci už není ani zdaleka tak důležité to, co bylo prve, nýbrž něco úplně jiného.
Co se týče tohoto románu, já sama se budu zaměřovat pouze na jednu z povídek a to TĚLO. Kdo zná Stephena Kinga, ví, že je mezi autory a čtenáři vyhlašován za mistra hororu. Tenhle kousek se ale jeho typického žánru drží jen špičkami prstů. Kromě Těla kniha obsahuje ještě Nadaný žák (ten vyšel v nakladatelství Práce, coby historicky první vydání Kingovy četby, spolu s již zmíněnou povídkou už roce 1991), a dále pak Rita Hayworthová a vykoupení z věznice Shawshank a Dýchací metoda.
Tělo. Tématika hororu se tu vyskytuje opravdu jen mizivě. Celé je to vlastně jen jednoduchý příběh, o přátelství čtyř dvanáctiletých chlapců. Do vyprávění nás zasvětí jeden z nich. Goordie Lachance. Citlivý klučina, který se stále ještě nevzpamatoval ze smrti svého staršího bratra Dannyho. V budoucnu by se rád stal spisovatelem. Pořád čeká na nějaké uznání od svých rodičů, ale ti si ho nevšímají. Ačkoli jsou to čtyři měsíce, co měl jeho bratr autonehodu, nedokázali se vzpamatovat. Goordie si dokonce myslí, že si jeho matka s otcem ve skrytu svých duší přejí, že to měl být on... že to on měl zahynout v tom autě.
Goordie se s tímto faktem vypořádává jen velice těžce. Má ale naštěstí své tři věrné přátele. Teddyho Duchampa, Verna Tessia a především Chrise Chamberse. Právě k němu má nejblíže. Svěřuje se mu se svými starostmi a strastmi. Chrise nemá město rádo. Jeho rodina je ta profláknutá pakáž od Chambersů. Sourozence má v lochu a jeho otec ho mlátí. Několikrát kvůli tomu nemohl ani přijít do školy. Teddy je trošku šílenec, a Vern takový ňouma, který by se nejraději jen držel maminčiny sukně. A pak přichází to velké dobrodružství. Ray Brauer je nezvěstný... a oni se ho rozhodnou jít hledat. K místu, kde byl naposledy spatřen.
Ačkoliv je právě ono tělo hlavním motivem celého příběhu, pan King od něho upouští. Což samozřejmě vyprávění jen prospívá, protože z obyčejného povídání se stává neobyčejné. Spíše se zaměřuje na charaktery jednotlivých postav. Ukazuje nám, prostřednictvím hlavních hrdinů, že život dvanáctiletých je stejně náročný jako dospělých. Děti se cítí nedoceněné, nikdo je neuznává, rodiče je nepochválí. Chrise například obviní, že ukradl peníze na mléko. Sice se přizná, že je skutečně vzal, ale pak je vrátil. Jenomže, tohle už nikdo neví. Na Gordieho stále dopadá ta tíha ze smrti Dennyho. Je to o vymanění se z předsudků. O hledání sebe sama. Chlapci po konci té výpravy tuší, že se v jejich městečku něco změnilo. Včetně jich samotných. I oni jsou trošku dospělejší.
Vyskytují se tu sprostá slova. Pro autora denní chléb. V každém jeho příběhu jsou, ale v tomhle jen minimálně. Za pochopitelných situací... a pak, jsou to kluci. A je jim dvanáct. Sdělují světu, že každý potřebuje někoho, kdo při něm bude stát. Právě pod tímto názvem byla povídka zfilmovaná. STŮJ PŘÍ MĚ. Ve skvělém obsazení v čele s Riverem Phoenixem, Willem Wheatonem, Coreym Feldmanem a Jerrym O´Conellem. A tihle kluci při sobě vážně stojí. Jsou oporou jeden pro druhého. Nakonec se z pátračky stává příjemné melancholické povídání, kdy má jeden chuť, prožít ho taky.
Žádné komentáře:
Okomentovat